sport.idnes.cz  sport.ihned.cz  sport.cz  ct24.cz/sport  isport.blesk.cz  czech-ski.com  fisskijumping.com  skiflying.cz  fis-ski.com  skijumping-news.com

 česky | english | deutsch | po polsku | italiano | en français    info

  fotogalerie  |  kariéra  |  kalendář  |  kontakt  |  fórum  |  NEWS  |  HOME 

aktualizováno: 11. srpna 2011 10:38:19

  zpět nahoru  |  curriculum vitae  |  sportovní gymnázium  |  projekt CISO 
  ASO Dukla Frenštát pod Radhoštěm  |  interview  |  rodná místa 

Curriculum vitae

Charakteristika znamení

Raka považujeme za rozporuplné znamení, plné citu, emocí, kombinované s praktickým přístupem k životu a rodině. Je především znamením matky, jehož pozornost v prvé řa­dě směřuje k výchově a zaopatření vlastních dětí. Není-li jich, pak se často věnuje výcho­vě nejbližších příbuzných. U tohoto znamení bývá cit na prvním místě. Přemíra nebo ne­dostatek citu však u něj často vede k výky­vům nálad a podrážděnosti. Rak se vždy snaží dosáhnout někoho prostřednictvím citu, a proto má u dětí a citlivých osob největší úspěch. Snaží se, aby působil radost, ale na druhou stranu jakoby jej něco brzdilo. Často totiž váhá a než něco podnikne, desetkrát si to rozmyslí, protože zkoumá zda by z toho nemohl mít nepříjemnosti. Řešení nepříjem­ných záležitostí odkládá na dobu neurčitou a stejně tak si počíná při různých důležitých rozhodnutích. Do jeho nitra je dovoleno na­hlédnout jen nejbližším přátelům nebo dů­věrnému kruhu rodiny, protože ví, že jeho nitro a city jsou tím nejzranitelnějším co má. Z toho důvodu se občas skryje do zadumání nebo Vám úplně zmizí z očí a často dá o so­bě vědět až nebezpečí nebo příval citů pomi­ne. Rak nemá rád bezpráví, případné zlodu­chy však nebude pronásledovat neb mu to jeho dobrosrdečnost nedovolí. Raky přitahu­je "hudba vyšších sfér", medicína, esoterní stránka života a rodina. Často také bývá ne­konveční a nerad se podřizuje.


Michaela se narodila jako letní červencové dítě do dvanáctého dne roku 1994 v nevelké, avšak malebné starousedlické městské části v ostrav­ském Svinově, původně starobylé slezské obci, která bývala v letech 1936-1957 samostatným městem.

Jako dítě školou povinné zde krátce po dovršení šestého roku života překročila v Bílovecké ulici práh místní starobylé budovy prvního stupně základní, též umělecké školy, aby si tak odbyla svoji první pětiletku ve vzdělávacím procesu a posléze po zralém rozhodnutí navázala studiem osmiletého Sportovního gymnázia Dany a Emila Zátopkových v Ostravě – Zábřehu, na kterém v letošním roce, léta Páně 2009, navštěvuje již čtvrtý ročník.

K lyžařskému sportu Michaelu přivedli rodiče.
Již jako malé, dvouapůlleté dítě se proháněla na sjezdařských prkýnkách... mezi čtvrtým a pá­tým rokem života se bez bázně, s lyžemi na nohou spustila z každého kopce. V osmi letech pak vcelku očekávaně započala navštěvovat svůj první lyžařský sportovní oddíl SKI Vítkovice Bílá, kde pod vedením trenéra Tomáše Ťavody pochytila velice dobré základy sjezdového lyžo­vání a započala sbírat první skutečné vavříny v alpských disciplínách na moravských závo­dech v seriálu 'Stop drogy'.

Ačkoliv se v zimní sezóně v letech 2005-2006 Michaela věnovala především svému oblíbenému sjezdovému lyžování, koncem letních prázdnin zkraje sezóny okusila ze zvídavosti v Rožnově pod Radhoštěm na malém můstku K 15 svůj prv­ní skutečný skok na lyžích.

Na jaře roku 2006 se dvanáctiletá Michaela Doleželová začíná pod vedením trenérů, pánů Martina Přidala a Pavla Mikesky, plně věnovat skoku na lyžích, když v tomto roce vítězí i na neoficiálním žákovském Mistrovství České republiky mezi dívkami a svá vítězství na žákov­ských mistrovstvích zopakuje v každém následujícím roce při své účasti v této kategorii.

Ještě během téhož roku 2006 se Michaela ve Frenštátě pod Radhoštěm v rámci letní přípravy poprvé a úspěšně spouští ze středního můstku K 90, což ji zanedlouho postaví i před možnost účasti na akcích Kontinentálního poháru žen (CoC) v Německu, Rakousku, Itálii, a především na Mistrovství světa juniorek v italském Tarvisiu, kde se jako dvanáctiletá dívka probojovala na 20. příčku v celkovém pořadí.

Zjara roku 2007 začíná pro Michaelu období působení a tréninkové přípravy ve sportovním oddíle TJ Sokol Kozlovice, kde pokračuje ve výcviku již pod samostatným trenérským vedením duchovního otce ženského skoku na lyžích v české zemi, pana Pavla Mikesky.

Od října roku 2008 nastupuje na post trenéra naší národní ženské reprezentace, ale i osobně Michaely, veleúspěšný skokan na lyžích z dřívějších časů, pan Jaroslav Sakala. Pod vedením nového trenéra dochází u Michaely k celkovému zlepšení výkonnosti a především stabilizaci formy ve smyslu vyrovnanosti mezi tréninkovými a závodními skoky.

V červnu tohoto roku (2009) získává Michaela Doleželová angažmá v dislokovaném armádním sportovním oddíle Dukla Frenštát pod Radhoštěm (organizačně spadajícím pod ASO Dukla Liberec) a je zařazena do projektu Centra individuálních sportů Ostrava (CISO), zaměřeného na podporu sportovní přípravy mladých nadějných členů ostravských a moravskoslezských sportovních klubů ve věku od 10 do 26 let ve vybraných individuálních sportech, začleně­ných do olympijského programu a státní reprezentace.

Míša hraje od pěti let na housle, navštěvuje hudební kurzy ve svinovské Umělecké škole, ve které v kalendářním roce 2008 úspěšně završila sedmileté studium prvního cyklu a navazuje studiem prvního ročníku druhého cyklu. V období mezi pátým a jedenáctým rokem svého dět­ství působila v pěveckých sborech Klíčku, Zvonečku a Cantabu, zhostila se pěvecké role v muzikálu 'Cesta naboso' autorů Dobroslava Lidmily a Lýdie Románské, do dvanácti let pak působila rovněž v tanečním souboru Opavička. Tanec a zpěv Michaelu vždy přitahovaly a velice bavily, avšak tyto umělecké zájmy nebylo možné nadále kloubit s časovými nároky a potřebami při provozování vrcholového sportu, bylo nutné se rozhodnout... zvítězil sport.

Míša má osobní vztah k ručním pracím všeho druhu, zejména keramickým výrobkům a ruční kresbě. Kromě houslí hraje ráda i na několik dalších hudebních nástrojů – na kytaru, flétnu a klávesy. Miluje přírodu a zvířata, zejména svého křečka a psa Alfíka :o). Ve škole ji baví tělesná výchova, matematika, chemie, biologie a fyzika... z rekreačních sportů pak plavání, potápění, cyklistika a kolečkové i zimní brusle, lyžařské sporty všeho druhu, obecně pak zej­ména sporty adrenalinové.

Michaela je velice tichá, klidná, svědomitá, kamarádská a introvertní dívka... dívka, která si dokáže prosadit svou.

(ED/ID)

  zpět nahoru  |  curriculum vitae  |  sportovní gymnázium  |  projekt CISO 
  ASO Dukla Frenštát pod Radhoštěm  |  interview  |  rodná místa 

Sportovní gymnázium

(Zdroj: www.sportgym-ostrava.cz)

Michaela Doleželová navštěvuje v současné době čtvrtý ročník Sportovního gymnázia Dany a Emila Zátopkových v Ostravě-Zábřehu.

Ředitel gymnázia, Mgr. Václav Štencel, vytváří pro rozvoj studijní, ale především sportovní kariéry Michaely zcela nadstandardní podmínky, prostory školního zázemí poskytuje nezištně nejen pro individuální přípravu samotné Michaely, ale též českého reprezentačního družstva žen ve skoku na lyžích, vedeného od letošního roku 2009 nově Jaroslavem Sakalou.

Z webových stránek tohoto institutu vyjímám a cituji alespoň několik rámcových informací, pro bližší seznámení navštivte prosím výše uvedený odkaz www.sportgym-ostrava.cz.

* * *

Motto:
    "Alespoň jeden absolvent Sportovního gymnázia Dany a Emila Zátopkových bude olympijským vítězem."

Sportovní gymnázium Ostrava tvoří součást systému péče o talentovanou mládež. Patří do soustavy speciálních škol v hlavních regionech ČR. Tento typ škol je kromě Ostravy také v Jablonci nad Nisou, Jilemnici, Brně, Praze, Kladně, Českých Budějovicích, Plzni, Pardubicích, Zlíně, ve Vrbně pod Pradědem a Mostě.

Od 1. 1. 2004 nese Sportovní gymnázium v Ostravě čestný název Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových. Čestný název byl škole propůjčen se souhlasem paní Dany Zátopkové a MŠMT na základě vynikajících dlouhodobých sportovních výsledků studentů SG (v roce 2004 získal na OH v Atenách bronzovou medaili náš student Jaroslav Bába).

Hlavním úkolem školy je skloubení povinností při přípravě na vysokoškolské studium s rozvo­jem sportovního talentu. Jde tedy o sladění náročné gymnaziální výuky s efektivním trénin­kem.

Několik milníků z historie ostravského Sportovního gymnázia Dany a Emila Zátopkových:

  • Ve školním roce 1983/84 vznikla 6. třída ZŠ na ul. Provaznická, ve které již pracovali dva profesionální trenéři – pro atletiku pan Augustin Šulc a pro zápas pan Ladislav Nepustil. Řízením a vypracováním koncepce sportovních tříd byl pověřen pan Jiří Trnka.
     
  • Po obhájení existence školy v rámci optimalizace škol v regionu Ostrava v roce 1997 obstálo gymnázium i při komplexní prověrce pedagogického a technického procesu ve šk. roce 1998/99. Česká školní inspekce hodnotila výsledky školy velmi pozitivně. V ro­ce 2001 přešla škola podobně jako většina dalších středních škol k novému zřizovateli, kterým se pro naši školu stal Moravskoslezský kraj.
     
  • Od roku 1999 je ředitelem gymnázia Mgr. Václav Štencel, zástupcem ředitele pro spor­tovní přípravu Mgr. Tomáš Pracný a zástupcem pro pedagogickou činnost Mgr. Viktor Šlechta. Ustálil se také pedagogický a trenérský sbor, což vedlo ke zkvalitnění pedago­gického procesu. Zlepšoval se také vzhled školy a její vybavení.
     
  • Sportovní gymnázium pořádalo v uplynulých letech akce pro studenty a učitele gymná­zia, které se staly tradicí. V roce 1997 se uskutečnil první společenský ples a po něm následovaly i další. Pravidelně byly a jsou pořádány zájezdy do Anglie, všesportovní branné kurzy, lyžařské výcviky, setkávání s partnerskou školou Sanda-Gymnasiet ve švédské Huskvarně, kulturně-historické výlety čtvrtých ročníků do Prahy a Oswietimi. Probíhala také setkání s významnými sportovci – olympijskými vítězi. V roce 2000 se uskutečnila beseda s trojnásobným olympijským vítězem J. Železným, v roce 2002 s A. Valentou a v roce 2004 s naším olympijským medailistou J. Bábou.Tradicí se také od roku 2000 stalo přijímání nejúspěšnějších sportovců u primátora a hejtmana Moravskoslezského kraje.
     
  • 1. ledna 2004 došlo ke změně názvu školy na Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových. Změna byla doprovázena slavnostní akademií, které se osobně zúčastnila i Dana Zátopková. Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových i nadále obohacuje Ostravu a celý Moravskoslezský kraj o specifický typ střední školy, která umožňuje svým studentům uplatnit své předpoklady jak studijní, tak sportovní, o čemž svědčí např. poslední úspěchy Jaroslava Báby či Denisy Ščerbové.

(ID)

  zpět nahoru  |  curriculum vitae  |  sportovní gymnázium  |  projekt CISO 
  ASO Dukla Frenštát pod Radhoštěm  |  interview  |  rodná místa 

Z návštěvy olympioniků při podzimním hodnocení činnosti CISO v roce 2008.
Zadní řada zleva: Remigius Machura (lehká atletika, koule), Ota Zaremba (těžká atletika, vzpírání), Jaroslav Netolička (fotbalový brankář, Dukla Praha, reprezentace), Martin Tenk (sportovní střelba libovolnou pistolí), Libor Radimec (fotbalový hráč, Baník Ostrava, středopolař, obránce, reprezenta­ce), Zdeněk Rygel (fotbalový hráč, Baník Ostrava, obránce, reprezentace).
Přední řada zleva: Marie Hrachová (stolní tenis), Adolfína Tačová (sportovní gymnastika), Jiří Raška (skoky na lyžích), Táňa Netoličková (lehká atletika, sprint 100-200-400 m, štafeta 4 × 100 a 400 m, ředitelka CISO).

Centrum individuálních sportů Ostrava

(Zdroj: www.ciso.cz)

Dnem 1. června roku 2009 se započíná jedna z dalších významných a motivujích epizod ve skokanském životě Michaely Doleželové, kdy je na základě svých dosažených sportovních výsledků zařazena do projektu Centra individuálních sportů v Ostravě (CISO). Získává tak další morální, technickou, ale i neméně tak potřebnou finanční podporu pro svůj tréninkový proces anebo účast na sportovních akcích ze strany organizace a kolektivu zkušených od­borníků, z jejichž webové prezentace vyjímáme ve volné citaci některé základní informace.


Centrum individuálních sportů Ostrava (CISO) zahájilo oficiálně svou činnost dne 1. září 2005. K realizaci tohoto projektu přistoupilo občanské sdružení jako asociace subjektů působících v oblasti sportu, kdy zkraje svého působení zahrnoval následující individuální olympijské disciplíny – atletiku, plavání, sportovní gymnastiku, moderní gymnastiku, judo a stolní tenis, ke kterým přibylo od 1. července roku 2006 několik dalších sportovních odvětví – zápas, krasobruslení, jachting, lukostřelba a tenis. Tento projekt je však nadále otevřený i pro další olympijské disciplíny, včetně handicapovaných sportovců... o dva roky později byl stávající výčet doplněn o box jakožto dvanáctý sport.

Zaměřením Centra individuálních sportů v Ostravě je podpora tréninkové přípravy mladých nadějných členů ostravských a moravskoslezských sportovních klubů ve věku od 10 do 26 let ve vybraných individuálních disciplínách, začleněných do olympijského programu a státní re­prezentace. Základním posláním CISO je snaha zajistit, aby špičkoví ostravští sportovci neodcházeli do jiných sportovních center a nadále reprezentovali město, ve kterém byli pro reprezentaci vychováni. CISO úzce spolupracuje se sportovními svazy v České republice.

Kritériem pro zařazení do projektu CISO je umístění do 3. místa v České republice a zařazení do seznamu reprezentantů České republiky (dospělých a juniorů) v daném sportu. Na počát­ku činnosti této organizace stálo 30 sportovců a 21 trenérů z uvedených olympijských spor­tů, v současné době je to již 48 reprezentantů a 36 trenérů, kteří využívají ke své činnosti Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích a tréninkové prostory ve spádových oddílech.

V rámci strategie projektu CISO jsou mladým talentovaným sportovcům zajišťovány výcviko­vé tábory, přípravné soutěže, materiální vybavení, regenerace, preventivní lékařské prohlídky anebo financování nájmů sportovišť. Organizace zajišťuje rovněž nákup potřebného náčiní a nářadí pro areály, kde se adepti zařazení do tohoto projektu připravují, spolupracuje se zá­kladními i středními školami, které navštěvují, a na základě žádosti příslušného svazu či oddílu jim zajišťuje studium individuální formou.

Leitmotivem realizátorů projektu CISO je přesvědčení, že jedině kvalitní tréninkové podmínky a odborný servis mohou přinést další pozitivní výsledky s mladými talenty a že jen takto je možno úspěšně navázat na skvělou sportovní tradici, kterou Ostravsko má.

(ID/ED)

  zpět nahoru  |  curriculum vitae  |  sportovní gymnázium  |  projekt CISO 
  ASO Dukla Frenštát pod Radhoštěm  |  interview  |  rodná místa 

» Armádní vrcholový sport Systém armádního vrcholového sportu
» Osobnosti armádního sportu (odkazy na armádní weby sportovců)
» Galerie armádních olympijských medailistů » zlato » stříbro » bronz
» CISM – Mezinárodní rada vojenského sportu

Armádní sportovní oddíl Dukla Frenštát pod Radhoštěm

(Zdroj: www.army.cz www.duklasport.cz)

Mezi zásadní změny zkraje června roku 2009 patří také přestup Michaely do Armádního spor­tovního oddílu (ASO) Dukla Frenštát pod Radhoštěm. V současnosti zde aktivně působí trojice českých reprezentantů ve skoku na lyžích – Jakub Janda, Vlaďka Pustková a Michaela Doleželová (včetně trenérů a svazových funkcionářů) v dislokované skupině, vystupující pod samostatným oddílovým jménem, nicméně organizačně spadající pod Armádní sportovní oddíl lyžování Dukla Liberec.

Ke vzniku armádního klubu ve Frenštátě, který je líhní skokanských talentů, přispěla nevyda­řená sezóna 2001/2002. O vytvoření zdejší Dukly se snažil pan Jiří Raška i další zdejší skokani řadu let, teprve na sklonku roku 2002 se však tento záměr podařilo úspěšně zrealizovat.

Svou šestiletou existencí Dukla Frenštát pod Radhoštěm napomáhá zvyšovat úroveň českého skoku na lyžích, kdy místním rodákům zajišťuje kvalitní tréninkové zázemí i bez nutnosti dojíž­dění na ještědské můstky do vzdáleného spádového oddílu v Liberci. Historicky první titul pro frenštátskou Duklu vybojoval Jakub Janda v roce jejího založení vítězstvím na letním republi­kovém mistrovství.

ASO Dukla Frenštát pod Radhoštěm je relativně malý oddíl, doposud bez možnosti odkazu na vlastní webové stránky. Několik základních informací o armádním sportu v České republice pro Vás tedy přinášíme z webových stránek Ministerstva obrany České republiky a Armádního sportovního centra (ASC) Dukla.

(ID)


  ASO Dukla  |  zpět nahoru 

Armádní vrcholový sport

Resort ministerstva obrany vytváří komplexní podmínky pro systém přípravy ke státní a obo­rové sportovní reprezentaci na vrcholných světových soutěžích – olympijských hrách, mis­trovství světa, mistrovství Evropy a dalších významných soutěžích, včetně přípravy sportov­ních talentů a potřebné zdravotní péče. Současně vytváří odpovídající podmínky pro propa­gaci AČR na mezinárodní úrovni při plnění úkolů vyplývajících z jejího členství v Mezinárodní radě vojenského sportu (CISM).

Systém armádního vrcholového sportu

Systém vrcholového sportu se vyvíjel a měnil v průběhu 55 let své existence prakticky ve všech oblastech, byl několikrát reorganizován, zeštíhlován a v roce 1993 prošel nejvýznam­nějšími změnami v souvislosti se vznikem samostatné České republiky. V současné době se nově upravená struktura a systém řízení realizují v souladu se zněním Zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ze dne 28. února 2001.

Hlavním organizačním celkem armádního vrcholového sportu je Armádní sportovní centrum DUKLA. To vytváří podmínky pro přípravu státní a resortní sportovní reprezentace a sportov­ních talentů v oblasti organizační, metodické, materiální, finanční a personální.

Prioritně se u Armádního sportovního centra DUKLA zabezpečují olympijská sportovní odvětví – atletika, cyklistika, rychlostní kanoistika, veslování, vodní slalom, sportovní střelba, moderní pětiboj a lyžování, v rámci kolektivních sportů házená a volejbal, z neolympijských sportů pak parašutismus a orientační běh.

Jednotlivé Armádní sportovní oddíly DUKLA jsou lokalizovány na celém území České republiky a to v Praze (atletika, dráíová cyklistika – stihači, veslování, rychlostní kanoistika, moderní pětiboj, rychlobruslení), Liberci (lyžování – běh, skoky, severská kombinace, alpské disciplíny, akrobatické lyžování, boby, windsurfing), Frenštátě pod Radhoštěm (lyžování – skoky), Plzni (sportovní střelba – kule), Hradci Králové (sportovní střelba – broky), Prostějově (parašutis­mus), Brně (cyklistika – sprint) a Brandýse nad Labem (vodní slalom).

Tréninkový proces, kterého se účastní na 55 trenérů a 300 sportovců, probíhá v Armádních sportovních oddílech DUKLA nebo tréninkových skupinách. V systému sportovní přípravy jsou i sportovní družstva juniorů (SDJ).

V roce 2003 oslavil armádní vrcholový sport pětapadesáté výročí své existence. Za toto historické období prošlo armádním sportem na tisíce sportovců, trenérů a řídících pracovníků. Výsledky našich sportovců spojené s reprezentací vlasti jsou světově proslulé. K roku 2006 hovoří za vše 24 olympijských vítězů, 73 olympijských medailí, 156 získaných titulů mistra světa a nespočet získaných titulů mistrů Evropy, mistrů republiky a rekordů. Mezi největší sportovní osobnosti anebo současné nadějné talenty patří...

(Zdroj: www.army.cz, redakčně upraveno/ ID)


  ASO Dukla  |  zpět nahoru 

Osobnosti armádního sportu

   Emil Zátopek  (atletika, vytrvalostní běh)
   Dana Zátopková  (atletika, hod oštěpem)
» Jan Železný  (atletika, hod oštěpem)
» Barbora Špotáková  (atletika, hod oštěpem)
   Josef Odložil  (atletika, běžec, střední tratě)
   Imrich Bugár  (atletika, disk)
   Jiří Skobla  (atletika, vrh koulí)
   Jiří Mužík  (atletika, sprint 400 m + překážky)
   Josef Doležal  (atletika, sportovní chůze)
   Robert Změlík  (atletika, desetiboj)
» Roman Šebrle  (atletika, desetiboj)
» Tomáš Dvořák  (atletika, desetiboj)
» Tomáš Janků  (atletika, skok do výšky)
» Svatoslav Ton  (atletika, skok do výšky)
   Daniela Bártová  (atletika, skok o tyči)
» Pavla Hamáčková-Rybová  (atletika, skok o tyči)
   Kateřina Baďurová  (atletika, skok o tyči)
   Štěpán Janáček  (atletika, skok o tyči)
   Václav Kozák  (veslování)
   Zdenek Pecka  (veslování)
   Václav Vochoska  (veslování)
» Václav Chalupa  (veslování)
   Michal Vabroušek  (veslování)
» Ondřej Synek  (veslování)
   Miroslav Šimek  (vodní slalom)
» Štěpánka Hilgertová  (vodní slalom)
» Ondřej Štěpánek, Jaroslav Volf  (vodní slalom)
   Petr a Pavel Šterclovi  (vodní slalom)
   Zdeněk Fifka  (vodní slalom)
   Petr Sodomka  (vodní slalom)
» Tomáš Indruch  (vodní slalom)
» Kamil Mrůzek  (vodní slalom)
» Ondřej Raab  (vodní slalom)
» Marcela Sadilová  (vodní slalom, kajak)
   Pavel Bednář  (kanoistika)
   Petr Procházka  (kanoistika)
   Jiří Čtvrtečka  (kanoistika)
   Jan Kůrka  (sportovní střelba)
   Miroslav Varga  (sportovní střelba)
   Luboš Račanský  (sportovní střelba)
» Leoš Hlaváček  (sportovní střelba)
» Lenka Hyková-Marušková  (sportovní střelba)
» Miroslav Januš  (sportovní střelba)
   Milan Mach  (sportovní střelba)
» Tomáš Caknakis  (sportovní střelba)
» David Kostelecký  (sportovní střelba, trap)
» Jan Sychra  (sportovní střelba, skeet)
   Anton Tkáč  (dráhová cyklistika)
   Igor Sláma  (dráhová cyklistika)
   Jiří Daler  (dráhová cyklistika)
» Lada Kozlíková  (dráhová cyklistika)
   Pavel Buráň  (dráhová cyklistika)
» Alois Kaňkovský  (dráhová cyklistika)
   Milan Kadlec  (dráhová cyklistika)
» Ivan Vrba  (dráhová cyklistika)
   Michal Klasa  (silniční cyklistika)
» Kateřina Neumannová  (běžecké lyžování)
   Milan Šperl  (běžecké lyžování)
   Aleš Razým  (běžecké lyžování)
   Martin Jakš  (běžecké lyžování)
   Martin Koukal  (běžecké lyžování)
   Lukáš Bauer  (běžecké lyžování)
» Jiří Magál  (běžecké lyžování)
» Kamila Rajdlová  (běžecké lyžování)
   Pavel Benc  (běžecké lyžování)
» Dušan Kožíšek  (běžecké lyžování)
» Aleš Valenta  (akrobatické lyžování)
» Nikola Sudová  (akrobatické lyžování)
» Ondřej Bank  (sjezdové lyžování)
   Jan Němec  (trávní lyžování)
   David Svoboda  (moderní pětiboj)
   Ondřej Polívka  (moderní pětiboj)
» Michal Michalík  (moderní pětiboj)
   Bohumil Starnovský  (moderní pětiboj)
» Michal Sedlecký  (moderní pětiboj)
» Libor Capalini  (moderní pětiboj)
» Lucie Grolichová  (moderní pětiboj)
» Alexandra Kalinovská  (moderní pětiboj)
   Josef Smolka  (volejbal)
   František Mrázek  (motorismus)
   Květoslav Mašita  (motorismus)
   Josef Císař  (motorismus)
   Jakub Smrž  (motorismus)
   Vladimír Vacek  (parašutismus)
   Josef Pavlata  (parašutismus)
» Libor Jiroušek  (parašutismus)
   Jindřich Vedmoch  (parašutismus)
» Jiří Gečnuk  (parašutismus)
» Martina Sáblíková  (rychlobruslení)
   Jiří Holík  (lední hokej)
   Jaroslav Holík  (lední hokej)
   Jan Klapáč  (lední hokej)
   Josef Masopust  (fotbal)
   Jan Brumovský  (fotbal)
   Ladislav Vízek  (fotbal)
   Luděk Macela  (fotbal)
   Oldřich Rott  (fotbal)
   František Štambacher  (fotbal)
   Jaroslav Netolička  (fotbal)
   František Kunzo  (fotbal)
   Jan Berger  (fotbal)
» Jana Komrsková  (sportovní gymnastika)
» Ivo Danilevič, Roman Gomola  (boby)
   Jakub Tesárek  (karate)
» Tomáš Mrázek  (sportovní lezení)
   Jaroslav Poříz  (zápasník sumó)

   Zdeněk Remsa  (skoky na lyžích)
   Jiří Raška  (skoky na lyžích)
   Karel Kodejška  (skoky na lyžích)
   Miroslav Martiňák  (skoky na lyžích)
   Jaromír Nevlud  (skoky na lyžích)
   Zbyněk Hubač  (skoky na lyžích)
   František Rydval  (skoky na lyžích)
   Ladislav Divila  (skoky na lyžích)
   Jaroslav Sláma  (skoky na lyžích)
   Leoš Škoda  (skoky na lyžích)
   Josef Samek  (skoky na lyžích)
   Jindřich Balcar  (skoky na lyžích)
   Jaroslav Balcar  (skoky na lyžích)
   František Novák  (skoky na lyžích)
   Břetislav Novák  (skoky na lyžích)
   Vladimír Podzimek  (skoky na lyžích)
   Bohuslav Vacek  (skoky na lyžích)
   Jiří Malec  (skoky na lyžích)
   Jindřich Mayer  (skoky na lyžích)
   Pavel Ploc  (skoky na lyžích)
   František Jež  (skoky na lyžích)
   Ladislav Dluhoš  (skoky na lyžích)
   Jaroslav Sakala  (skoky na lyžích)
   Michal Doležal  (skoky na lyžích)
   Dalibor Motejlek  (skoky na lyžích)
   Josef Matouš  (skoky na lyžích)
   Rudolf Höhnl  (skoky na lyžích)
   Jiří Parma  (skoky na lyžích)
» Jakub Janda  (skoky na lyžích)

(Zdroj: www.army.cz, redakčně doplněno/ ID)


  ASO Dukla  |  zpět nahoru 

Galerie armádních olympijských medailistů

Zlatí armádní olympijští medailisté

Zleva: František Ventura jezdectví – skok 1928 Amsterdam, Emil Zátopek atletika – 10 km 1948 Londýn, 5 km, 10 km, maraton 1952 Helsinky (na druhé fotografii vpředu)

Zleva: Ján Zachara box – pérová váha 1952 Helsinky, Václav Kozák veslování – dvojskif 1960 Řím (na druhé fotografii vpředu), Jiří Daler cyklistika – stíhací závod 1964 Tokio, Anton Tkáč cyklistika – sprint 1976 Montreal

Zleva: Julius Torma box (na první fotografii vlevo, vpravo László Papp) – welterová váha 1948 Londýn,
Jan Kůrka sportovní střelba – LM 60 vleže 1968 Mexiko

Zleva: Miroslav Varga sportovní střelba – LM 60 vleže 1988 Soul, Jozef Pribilinec atletika – 20 km chůze 1988 Soul (na druhé fotografii vpředu), František Čapek kanoistika – C1 10 km 1948 Londýn,
Jan Brzák kanoistika – C2 1 km 1936 Berlín (na čtvrté fotografii vpředu)

Zleva: Jan Železný atletika – oštěp 1992 Barcelona, Štěpánka Hilgertová vodní slalom – K1 2000 Sydney

Zleva: Roman Šebrle atletika – desetiboj 2004 Atény, Aleš Valenta akrobatické lyžování – skoky 2002 Salt Lake City

Zleva: Kateřina Neumannová běh na lyžích – 30 km volně 2006 Turín, Robert Změlík atletika – desetiboj 1992 Barcelona

Zleva: Oldřich Rott fotbal 1980 Moskva, František Štambacher fotbal 1980 Moskva, Luděk Macela fotbal 1980 Moskva, Ladislav Vízek fotbal 1980 Moskva

Zleva: Jan Berger fotbal 1980 Moskva, Jaroslav Netolička fotbal 1980 Moskva, František Kunzo fotbal 1980 Moskva

Zleva: Barbora Špotáková atletika – hod oštěpem 2008 Peking, David Kostelecký sportovní střelba – trap 2008 Peking

(Zdroj: www.army.cz, www.duklasport.cz, internet)


  ASO Dukla  |  zpět nahoru 

Stříbrní armádní olympijští medailisté

Zleva: Josef Effenberger sportovní gymnastika – víceboj družstev 1928 Antverpy, Ladislav Fouček cyklistika – sprint 1956 Melbourne, cyklistika – tandem 1956 Melbourne (na druhé fotografii vpředu), Václav Machek cyklistika – tandem 1956 Melbourne (na druhé fotografii vzadu),
Josef Odložil atletika – 1 500 m 1964 Tokio, Imrich Bugár atletika – disk 1980 Moskva

Zleva: Jan Železný atletika – oštěp 1988 Soul, Roman Šebrle atletika – desetiboj 2000 Sydney,
Karel Paulus volejbal 1964 Tokio, Václav Šmídl volejbal 1964 Tokio

Zleva: Jan Brumovský fotbal 1964 Tokio, Ján Geleta fotbal 1964 Tokio, Karel Knesl fotbal 1964 Tokio, Jiří Holík lední hokej 1968 Grenoble, 1976 Innsbruck

Zleva: Jan Hrbatý lední hokej 1968 Grenoble, Jan Klapáč lední hokej 1968 Grenoble, Jiří Kochta lední hokej 1968 Grenoble, Jan Suchý lední hokej 1968 Grenoble

Zleva: Josef Augusta lední hokej 1976 Innsbruck, Milan Chalupa lední hokej 1976 Innsbruck, 1984 Sarajevo, Radoslav Svoboda lední hokej 1984 Sarajevo, Jaroslav Benák lední hokej 1984 Sarajevo

Zleva: Igor Liba lední hokej 1984 Sarajevo, Miloslav Hořava lední hokej 1984 Sarajevo, Jaromír Šindel lední hokej 1984 Sarajevo, Ladislav Falta sportovní střelba – rychlopalba 1972 Mnichov

Zleva: Bohumil Starnovský moderní pětiboj 1976 Montreal (na první fotografii zcela vlevo),
Pavel Ploc lyžování skok – P 70 1988 Calgary, Václav Chalupa veslování – skif 1992 Barcelona,
Miroslav Šimek vodní slalom – kanoe dvojic 1992 Barcelona, kanoe dvojic 1996 Atlanta

Zleva: Kateřina Neumannová lyžování běh – 5 km klasicky 1998 Nagano, 15 km volná technika 2002 Salt Lake City, 5 km + 5 km kombinace 2002 Salt Lake City, skiatlon 2006 Turín, David Jirka veslování – párová čtyřka 2004 Atény, Tomáš Karas veslování – párová čtyřka 2004 Atény, David Kopřiva veslování – párová čtyřka 2004 Atény

Zleva: Lenka Hyková-Marušková sportovní střelba – sportovní pistole 2004 Atény, Jiří Kavan házená 1972 Mnichov, Ivan Satrapa házená 1972 Mnichov, Ladislav Beneš házená 1972 Mnichov

Zleva: Jaroslav Škarvan házená 1972 Mnichov (na společné fotografii olympijského reprezentačního týmu bez bližšího určení), Emil Zátopek atletika – 5 km 1948 Londýn

Zleva: Ondřej Synek veslování – skif 2008 Peking, Jaroslav Volf vodní slalom – C2 2008 Peking (na druhé fotografii vpředu), Ondřej Štěpánek vodní slalom – C2 2008 Peking (na druhé fotografii (vzadu)

(Zdroj: www.army.cz, www.duklasport.cz, internet)


  ASO Dukla  |  zpět nahoru 

Bronzoví armádní olympijští medailisté

Zleva: Ladislav Žemla tenis – smíšená čtyřhra 1920 Antverpy, Leo Sotorník sport. gymnastika – přeskok 1948 Londýn, Jiří Skobla atletika – koule 1956 Melbourne, Jiří Holík lední hokej 1964 Innsbruck, 1972 Sapporo

Zleva: Jan Klapáč lední hokej 1964 Innsbruck, Jaroslav Holík lední hokej 1972 Sapporo, Josef Smolka volejbal 1968 Mexiko, Lubomír Zajíček volejbal 1968 Mexiko

Zleva: Jiří Škoda cyklistika – silnice družstvo 100 km 1980 Moskva, Michal Klasa cyklistika – silnice družstvo 100 km 1980 Moskva, Vlastibor Konečný cyklistika – silnice družstvo 100 km 1980 Moskva, Pavel Ploc lyžování skok – P 90 1984 Sarajevo

Zleva: Jiří Malec lyžování skok – P 70 1988 Calgary, Radim Nyč lyžování běh – štafeta 4 x 10 km 1988 Calgary, Václav Korunka lyžování běh – štafeta 4 x 10 km 1988 Calgary, Pavel Benc lyžování běh – štafeta 4 x 10 km 1988 Calgary

Zleva: Luboš Račanský sportovní střelba 1992 Barcelona, Patrik Augusta lední hokej 1992 Albertville, Robert Švehla lední hokej 1992 Albertville, Jiří Parma lyžování skok – P 90 1992 Albertville

Zleva: František Jež lyžování skok – P 90 1992 Albertville, Miroslav Januš sportovní střelba 1996 Atlanta, Tomáš Dvořák atletika – desetiboj 1996 Atlanta, Kateřina Neumannová lyžování běh – 10 km volná technika 1998 Nagano

Zleva: Libor Capalini moderní pětiboj 2004 Atény, Jaroslav Volf vodní slalom – kanoe dvojic 2004 Atény (na druhé fotografii vlevo), Ondřej Štěpánek vodní slalom – kanoe dvojic 2004 Atény (na druhé fotografii vpravo)

První fotografie zleva: Jiří Pokorný cyklistika – stíhací závod družstev na 4 km 1980 Moskva (první zleva), Martin Penc cyklistika – stíhací závod družstev na 4 km 1980 Moskva (druhý zleva), Teodor Černý cyklistika – stíhací závod družstev na 4 km 1980 Moskva (třetí zleva), Igor Sláma cyklistika – stíhací závod družstev na 4 km 1980 Moskva (čtvrtý zleva)

Druhá fotografie zleva: Zdeněk Pecka veslování – dvojskif 1980 Moskva (první zleva), Václav Vochoska veslování – párová čtyřka 1976 Montreal, dvojskif 1980 Moskva (druhý zleva), Vladek Lacina veslování – párová čtyřka 1976 Montreal (třetí zleva), Jaroslav Hellebrand veslování – párová čtyřka 1976 Montreal (čtvrtý zleva)


Výběr bronzových armádních olympijských medailistů bez možnosti dohledání fotodokumentace doplňují: Alfréd Jindra kanoistika – 10 km 1952 Helsinky, Jiří Lundák veslování – osmiveslice 1960 Řím, Bohumil Janoušek veslování – osmiveslice 1960 Řím, Luděk Pojezný veslování – osmiveslice 1960 Řím, Václav Pavkovič veslování – osmiveslice 1960 Řím, Petr Čermák veslování – osmiveslice 1964 Tokio

(Zdroj: www.army.cz, www.duklasport.cz, internet)


  ASO Dukla  |  zpět nahoru 

CISM – mezinárodní rada vojenského sportu

Od roku 1991 je Armáda České republiky řádným členem významné mezinárodní sportovní organizace – Mezinárodní rady vojenského sportu (CISM, www.cism-milsport.org), která sdružuje 130 zemí světa čtyř kontinentů, s výjimkou Velké Británie pak všechny členské armády NATO. Armádní sportovní reprezentace se pravidelně zúčastňuje některých sportovních soutěží a významně se podílí na činnosti jejích orgánů. Přispívá tak k rozvoji přátelství mezi národy a upevňování vztahů mezi armádami v duchu hlavní myšlenky této organizace "Sportem ku přátelství" (Friendship through Sport).

CISM je zkratka francouzského názvu Conseil International du Sport Militaire a označuje třetí největší multisportovní organizaci světa, založenou v roce 1948 ve Francii – Nice armádami Belgie, Dánska, Francie, Lucemburska a Nizozemí.

Armádní vrcholový sport se stal od svého počátku a je i v současnosti trvalou a významnou oporou státní sportovní reprezentace. Sportovní výsledky, kterých DUKLA dosahuje, svědčí o kvalitě nejen samotných sportovců, ale i systému samotného.

(Zdroj: www.army.cz, redakčně upraveno/ ID)

  zpět nahoru  |  curriculum vitae  |  sportovní gymnázium  |  projekt CISO 
  ASO Dukla Frenštát pod Radhoštěm  |  interview  |  rodná místa 

Interview

Padesát otázek pro kuře
na rožni

Ahoj Míšo :o)... pro úvod našeho roz­hovoru jsem si vypůjčil citát z názvu slavného románu českého spisovatele a ironika, Jiřího Šotoly. Pevně doufám, že se nebudeš cítit jako "kuře na rožni" a budeš mít z povídání i nějaké to vlastní potěšení. Nabízím ti 50 otázek, které jsou jednoduché, ale i složitější, občas na tělo, jindy banální. Nebudeš-li chtít, neodpovídej. Jedná se mi o bližší před­stavení pro tvé vrstevníky, ale nejen ty. Do našeho rozhovoru občas zapojíme i tvoji mámu (ED)... ona kouká na věci způsobem, kterému se říká "z druhé strany".

* * *

1. Po přeletu bubnu, kdy na hraně můstku při odrazu dosahuješ rychlosti 90 km/hod a více, přibližně v polovině doskočiště letíš rychlostí blížící se volnému pádu... co při tom cítíš? Jaký je to pohled na ubíhající svět pod tebou?

Míša: Kdo se jednou proletí s lyžemi na nohou, tomu se to zalíbí. Přála bych si jednou letět 200 metrů, ať si to užiju.

ED: Dnes skokan v letu ztrácí rychlost, je to způsobeno Véčkem. V půlce letu má z 90 km/h asi 85 km/h. Dá se říci, že nejdále skočí ten skokan, který na hraně a v letu udělá vše tak, aby co nejméně zpomalil. Za dob Jiřího Rašky skokan opravdu zrychloval.

ID: Uff :o)... tak to žiju v omylu. Já měl zato, že i při současném skoku Véčkem se v letové fázi zrychluje, tím spíš na mamutech, kdy skokan poměrně dlouho padá nad doskočištěm. Při sjezdech se na muldách dosahuje až šedesátimetrových skoků a rychlostí okolo 150 km/h. Netušil jsem, že Véčko funguje jako "padák".

ED: No, vystihls to. Funguje to jako padák, ale takový, na kterém se létá z kopce a může nastoupat do větších výšek. Přesně o tohle ve skoku jde, ale vše se děje ve větší rychlosti. Nemám to podloženo z literatury o skocích a řekla bych, že profesionální trenéři a odborníci mají k dispozici zdroje s přesnými údaji... současný skokan však opravdu zpomaluje.

2. Jaký máš, Míšo, názor na rozdíl mezi chlapskou (klukovskou) a ženskou (dívčí) mentalitou při zvládání extrémních sportů? Existuje rozdíl mezi male/female identitou? Tak trochu narážím na současné problémy se zařazením ženské skokanské disciplíny mezi olympijské sporty, potažmo na její zařazení na Olympiádě ve Vancouveru v roce 2010, o které tak vehementně bojuje americká skokanka Lindsey Van, aktuální a první mistryně světa ve skoku na lyžích žen z Liberce. Tuto skokanku jsi díky své účasti na MS poznala osobně, alespoň od pohledu... řekneš nám o Lindsey několik slov?

Míša: Kluci jsou většinou silnější a rychlejší. Jiné zásadní rozdíly nevnímám. Skok je velmi technický sport, takže téměř mohou soutěžit chlapci s děvčaty společně. Lindsey Van je ve­lice kamarádská, pořád se směje. Když se potkáme, je vždy příjemná. Ženský skok na lyžích by měl být zařazen na Olympijských hrách ve Vancouveru v roce 2010 především kvůli Van, Sagen, Iraschko a několika dalším starším závodnicím, které za nějakých 5 let už možná ne­budou skákat. Žádný olympijský sport se nedá srovnávat ve smyslu muži – ženy.

3. Uvědomuješ si svým způsobem oběti, které musí podstupovat výkonnostní anebo vrcholový sportovec při své přípravě ve srovnání s životem 'běžných' vrstevníků?

Míša: Uvědomuji, nemůžu se stýkat tak často, jak bych ráda, s kamarády a nemám tolik ča­su věnovat se jiným aktivitám.

4. Máš v pokoji vylepené plakáty?... a jaké?

Míša: Mám dva, ale asi jiné, než většina teenagerů. "Hvězdnou oblohu" a "kostry a kosti".

ID: Astronomie a biologie (medicína)?... no tak uvidíme, kam tě vítr zavane při studiu vysoké školy.

5. Co pro tebe vlastně znamená hodnota vzdělání?

Míša: Opravdu hodně. Vím, že po ukončení kariéry se musím nějak živit. Nerada bych byla fi­nančně závislá jen na partnerovi anebo manželovi. Živit se jako trenérka není zrovna vděčné a volná místa nejsou pro všechny bývalé aktivní sportovce.

ID: Souhlasím, tůj pohled na věc dnes již není jen otázkou obyčejné emancipace, ale starosti o základní životní jistoty. Člověk nikdy neví, co jej v životě potká.

ED: Dnes to jinak asi nejde. Nedokážu si představit, že bych škemrala o kapesné jako dřív u rodičů. Navíc rodiče jsou rodiče a manžel zase něco jiného.

6. A jaký je tedy tvůj názor, Míšo, na finanční profit z kariéry vrcholového sportovce?... pokud se dostaví výrazné úspěchy, jistě budeš uvažovat o profesionální dráze.

Míša: Budu ráda, pokud se zařadím mezi profesionální sportovce, avšak souběžně bych chtě­la navštěvovat vysokou školu. O tom, co bude po dokončení vysokoškolského studia, zatím nepřemýšlím.

ID: Studium nadějných sportovců na univerzitách ve Spojených státech je již několik desítek let naprosto standardní záležitostí, pro přijetí na americké univerzity jsou sportovní výsledky často i přednostní a rozhodující s ohledem na úspěšnost univerzitních týmů.

ED: Míša by ráda na medicínu, ovšem na definitivní výběr povolání ještě může změnit názor. Pokud ho nezmění a medicínu vystuduje, nelze vyloučit, že se při nástupu do praxe rozhodne podobně jako Lukáš Pollert anebo Standa Drastich – Drastich a Pollert jsou lékaři, oba po ukončení studia sportu zanechali, vrcholový sport a lékařskou praxi prostě nelze vykonávat současně. Míši odpověď je zcela jistě ovlivněna naším pohledem na věc (to v rodinách často bývá), ale přesto se jedná o její vlastní názor.


Poznámka (ID):
Stanislav Drastich je krasobruslař, bývalý československý reprezentant v tancích na ledě. Společně s Lilianou Řehákovou-Střechovou se v roce 1980 umístili jako čtvrtí na ME a stejně tak ZOH v Lake Placid. Oba tito vrcholoví sportovci vystudovali pražskou lékařskou fakultu – MUDr. Stanislav Drastich po ukončení studia sportovní kariéry zanechal a vrátil se do rodného kraje, kde působí jako chirurg. MUDr. Liliana Řeháková-Střechová toužila v kariéře nadále pokračovat, nicméně po ztrátě svého tanečního partnera zůstala v Praze, kde nastoupila ve stomatologické praxi († 2008). Střechová se stala uznávanou krasobruslařskou rozhodčí, byla zařazena do skupiny arbitrů pro velké šampionáty, avšak i této činnosti zanechala, aby se naplno věnovala svému lékařskému povolání. Možná bych doplnil, že Stanislav Drastich po­chází z Krásného Pole poblíž Svinova, jedná se o bratrance Evy Doleželové.


7. Výkonnostní anebo především vrcholové sportovkyně často řeší kompromisy ve vztahu k založení vlastní rodiny (na to máš ještě čas)... nicméně jak to vidíš ze svého pohledu a v budoucnosti, máš-li na to už dnes nějaký názor?

Míša: Ano, na tyhle úvahy mám ještě čas. Zatím jsem se tímto problémem nezabývala a ne­řeším to.

8. Zajímáš se o politické dění u nás a ve světě? Čteš denní tisk?

Míša: O politické dění se příliš nezajímám, ale pokud jsem doma, tak televizní zprávy sleduji často.

9. Co pro tebe znamená podpora rodičů ve tvé sportovní kariéře... přijímáš to jako samozřejmost anebo vnímáš jejich nadšení pro vlastní případný úspěch?

Míša: Podpora rodičů pro mne znamená mnoho. Uvědomuji si, že kdyby rodiče nevěnovali veškerý svůj volný čas mně a mému bráchovi, nemohli bychom provozovat skoky na lyžích. Bohužel, nenarodili jsme se a nežijeme poblíž můstků, a podmínky v tomto sportu nejsou příliš dobré pro dojíždějící z větších vzdáleností.

ID: Připojíš nějakou poznámku, Evo?

ED: Myslím, že si to Míša uvědomuje víc, než jak o tom píše... ona však nerada projevuje své city na veřejnosti. Skutečnost je taková, že jsem ještě před čtyřmi léty hrávala závodně volejbal. Před mnoha léty to bývala vyšší soutěž, braly jsme to vážně, po dětech jsme se přihlásily už jen do okresního přeboru. Já toho však zanechala zcela právě kvůli dětem, zdálo se mi, že trávím příliš mnoho času na trénincích a 2x týdně na zápasech. Míša tehdy pocho­pila, že se sportem končím právě kvůli nim. Opustila jsem slibnou profesní kariéru a začala od nuly jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), abych mohla práci a chod domácnosti přizpůsobit především Miščiným tréninkům, na které by docházela včas. Tato změna se dot­kla i mého manžela, který teď musí trávit více času vyděláváním peněz, abychom měli na do­jíždění, protože úbytek financí v rodinném rozpočtu byl znatelný. Netuším proč tomu tak není i ve skoku, ale ve sjezdovém lyžování bývaly časy tréninků anebo odjezdů na tréninky přiz­působeny tak, aby i dětem z větších vzdáleností mohli rodiče zajistit dopravu na sportoviště a zároveň časově zvládat svá zaměstnání.

10. Připadáš si bezstarostná, Míšo?

Míša: Jak kdy.

11. Co tě občas trápí?

Míša: Trápí mě, když se mi něco nedaří a z tohoto důvodu jsem protivná i na ty, kteří si to nezaslouží.

ID: Obratně řečeno... takže tebe nicméně trápí především křivdit anebo ubližovat jiným lidem, pokud jsem to pochopil správně? Pochopil, jistěže ano. To je velice pozitivní a sebekritická vlastnost, Míšo.

12. Tvoje oblíbená kniha/četba?

Míša: Ráda čtu knížky od Jacqueline Wilsonové a ráda si přečtu vše, co mi kdo doporučí.

ID: Britská romanopiska Jacqueline Wilsonová chtěla být spisovatelkou už od malička... a ta­ky se jí stala, prodala milióny knih, zejména pro děti a mládež. Kdoví, třeba máte povahově něco společného, třeba onu cílevědomost a pevnou vůli "od malička".

13. Tvůj oblíbený film, seriál (oblíbení herci, herečky)?

Míša: Na kino a televizi nemám moc času. Nemám oblíbený film ani herce.

14. Tvoje oblíbená dovolená (moře, vnitrozemí)?

Míša: Dovolenou ráda trávím u moře... protože hor a vnitrozemí si dost užiji v průběhu celého roku. I když dobrou lyžovačkou někde v Alpách anebo Tatrách bych nepohrdla nikdy.

ID: ... u moře, jistě, Rak je totiž základní vodní znamení!

15. Tvůj oblíbený pokrm? Jseš vybíravá?

Míša: Jsem hodně vybíravá. Mám ráda veškerá sladká jídla, rajskou polévku a jako hlavní jídlo svíčkovou. Zkrátka – mám ráda vše, co musí skokané omezovat.

ID: Zakázané ovoce? Jako Eva v Ráji by ses tedy asi moc neohřála :o)

16. Tvá oblíbená barva?

Míša: Nejraději mám červenou a modrou barvu.

ID: ... to jsou barvy, které symbolizují vášnivost a hlubokomyslnost.

17. Co takhle značka mobilu?

Míša: Sony Ericsson

ID: Že bychom požádali do Japonska a Švédska pány ze Sony Ericsson o malý příspěvek? :o)

ED: Jojo. Celá rodina máme Sony Ericsson. Ale kdo z nás umí japonsky?

18. Jaký sport nejraději sleduješ (oblíbení sportovci, sportovkyně)?

Míša: Nejčastěji sleduji skoky na lyžích, hokej a různé zimní sporty. Z letních sleduji atletiku. Oblíbené sportovce nemám. Chci být sama sebou a vzory si nehledám.

ID: Mezi skokankami snad oblíbené sportovkyně máš... tohle jsem už na tobě jednou vyzví­dal, některé z nich jsou v medailonech. Zajímalo by mne, s jakými jinými zimními sporty (jiný­mi, než skoky na lyžích) bys podle tvého přesvědčení rozvinula úspěšnou sportovní kariéru, na které z nich se kromě skoku vnitřně cítíš?

Míša: Přece jen hodně obdivuji Martinu Sáblíkovou. Myslím, že bych mohla dělat krasobrus­lení, že bych to zvládala. Taky se cítím na sjezdové lyžování. A rychlobruslení.

19. Jaký rekreační sport nejraději provozuješ?

Míša: Sjezdové lyžování, vodní lyžování, plavání a potápění v moři (hledání a lovení mušlí – bohužel, bez potápěčských přístrojů – pak by mě to určitě bavilo ještě víc)

20. Tvá oblíbená filmová anebo pohádková postava?

Míša: Marfuša z Mrazíka.

ID: Marfuša?... hm, no ta je tedy pěkně od rány :o)

21. Co děláš, když se nudíš?

Míša: Když se nudím, tak vymýšlím co bych mohla dělat. Takže nuda trvá velice krátce.

ID: Děkuji, vtipná a stručná odpověď :o)

22. Kolik máš nejlepších přátel?

Míša: Myslím, že dost... ale od té doby, co se plně věnuji skokům, jsem v častém kontaktu jen se čtyřmi přáteli. Ale věřím, že ani ti, na které mi dnes již moc času nezbývá, na naše přátelství a kamarádství nezapomněli.

23. Zdají se ti sny, Míšo?... a o čem?

Míša: Sny se mi zdají často, ale po probuzení si většinou nepamatuji, o čem byly.

ID: Zdají se ti tedy sny, které netíží. Prima.

24. Sleduješ módní trendy v dívčím oblékání?

Míša: Ani ne.

25. Jak trávíš volný čas?

Míša: Opět sportem, trávím čas s kamarády anebo samozřejmě učením.

26. Vlastníš dodnes nějaké oblíbené plyšáky? :o)

Míša: Vlastním, jednoho si dokonce vozím sebou na závody jako talisman. Děvčata se mi proto posmívají. Jenže nemůžu si pomoci, vozím ho stále.

27. Máš vztah k výtvarnému umění... uvedeš nám nějaké vzory anebo díla?

Míša: O "umění" v uvozovkách se nezajímám. Mám ráda hezké obrazy a umělecká díla, ráda však kreslím a modeluji.

ID: Neposkytla bys nějaké reprodukce svých výtvarných děl do tohoto rozhovoru?

ED: Můžu něco vyfotit. Hodně hezkých věcí je u babiček jako dárky.

28. A v hudbě? Co posloucháš do uší z MP3 přehrávače? Jakou hudbu ráda hraješ na housle
 anebo keyboard?

Míša: Nejraději hraju to, co už umím anebo co se mi líbí. Styly si nevybírám.

29. Jak vnímáš současné trendy mezi mladými lidmi ve vztahu k elektronické komunikaci
 (chat, mail, fóra, SMS)?

Míša: Elektronická komunikace je levná, rychlá, takzvaně zkracuje vzdálenosti, avšak mnoh­dy se mladí díky této komunikaci stýkají méně než dříve osobně, což je škoda. Nescházejí se, aby si jen tak poklábosili.

ID: Doufám, že tě díky určité osobní izolaci na vrub sportovního vytížení závislost na elektro­nické komunikaci anebo chatování ani nikdy nepostihne... a nebude-li vyhnutí, pak jen v ro­zumné míře.

30. Proč uvádíš mezi svými oblíbenými předměty ve škole především exaktní disciplíny
 (matematiku, fyziku, chemii)? Jseš humanisticky anebo exaktně zaměřený studijní typ?

Míša: Jsem exaktně zaměřený typ, proto mám ráda matematiku, fyziku anebo chemii. Tyhle předměty mi jdou do hlavy samy od sebe, jsou mi blízké, v jejich rámci mám na vyučování snadnější přípravu a dá se říct, že vše potřebné na současné gymnaziální úrovni zvládám.

31. Co tě přitahuje k adrenalinovým sportům?

Míša: Mám ráda všechny sporty. Skutečnost, že dělám zrovna ty adrenalinové, je souhra náhod.

ID: :o), to mě svádí k podezření, že určitým náhodám nadbíháš. Ale proč ne.

32. Kdy se cítíš šťastná?

Míša: Cítím se štastná, když se mi něco povede, nebo když někdo něčím potěší mne, anebo když někomu udělám radost já sama.

ID: Tvoje máma mi prozradila, že s takovýmito otázkami máš největší trable... tvá odpověd je jednoduchá, přesná a dle mého mínění jediná naprosto správná. Člověk, který si vymýšlí složité důvody, proč být šťastný, to nemá v životě lehké vlastní vinou.

33. Miluješ atmosféru Vánočních svátků?

Míša: Ano!

34. Dostáváš ráda dárky? :o)

Míša: Velice.

35. Kolik času věnuješ přípravě na školní vyučování?

Míša: Pokud chodím do školy (pokud nejsem na soustředěních anebo závodech), stačí mi od­poslech z vyučování. Jestliže nechodím do školy, pak většinu volného času po tréninku věnuji zase jen školní přípravě.

36. Kdyby sis mohla vybrat zvířátko – domácího mazlíčka – které by to bylo (nehledě na
 finanční náklady)? :o)

Míša: Zase ty, které mám – psa a křečka.

ID: Tvůj pes a křeček ti děkují, Míšo :o)

37. Jak vnímáš své soupeřky na skokanských můstcích?... jako rivalky anebo současné
 anebo potenciální přítelkyně? (Včetně Sagen, Van, Iraschko anebo Graessler)

Míša: Vnímám je jako potenciální přítelkyně-kamarádky. Chovají se ke mě kamarádsky, ve větším sblížení mi, bohužel, prozatím brání jazyková bariéra – stále mám pocit, že nezvládám komunikaci v anglickém jazyce podle svých představ. Doufám, že se tohoto pocitu zbavím co nejdříve.

ID: Doufám, že nám jednou prozradíš, co je zač jako kamarádka Anette Sagen :o)... již od pohledu velice zajímavá dáma. A co do sportovních výsledků doposud jednoznačně nejlepší, budeš-li souhlasit.

38. Jak vnímáš autoritu a kvalifikaci svého osobního, resp. reprezentačního trenéra?

Míša: Kladně. Má asi u nás všech děvčat velkou autoritu. U mě rozhodně. Vážím si ho za to, co dokázal jako aktivní sportovec. Snaží se nám předávat své zkušenosti. Trénuje se mi s ním dobře.

ID: Jaroslav Sakala byl za časů své sportovní kariéry považován za skutečně fenomenálního skokana. Všichni víme, že to neměl v životě vždy snadné... a takový člověk má díky sportov­ním, ale i životním zkušenostem nepochybně co říci.

39. Měla by se volit mezi skokankami Miss? :o)

Míša: Je mi to jedno. Ve skokanské soutěži jsou důležité skoky, kdo se chce stát Miss, ať se přihlásí do jiné soutěže.

ID: To byl jen rejpanec :o)... nevzpomínám si, že bychom někdy slyšeli kdovíjak zaujatě hovořit o módních trendech anebo hodnocení tělesné krásy Martinu Sáblíkovou, Kateřinu Neumannovou, Kateřinuu Emmons, Barboru Špotákovou, Jarmilu Kratochvílovou, Táňu Kocembovou anebo Štěpánku Hilgertovou, ale i jiné významné české sportovkyně (vyjma některých zahraničních, zejména tenistek)... tyhle dámy mají poněkud jiné priority. Ovšem nežeby se nerady hezky oblékaly anebo nenechaly vyfotit pro reklamní účely od pana Saudka, prostě to jen nijak zvlášť neřeší.

ED: I Míša se ráda hezky obléká, jenže nemívá tak plný šatník jako děvčata, která nesportují a jejichž rodiče nemají takový odliv peněz z rodinného rozpočtu.

40. Kterého svého sportovního úspěchu si nejvíce vážíš a proč?

Míša: Svého prozatím nejlepšího, tj. pátého místa v CoC v Zakopaném. Myslím si, že jsem závod zvládla v silné konkurenci. Škoda, že jsme s týmem nevycestovali na další závody CoC do Norska. Bohužel. Závodní skok v Zakopaném byl můj poslední skok před Mistrovstvím svě­ta v Liberci.

ID: Bohužel. Snad bude líp. Tvoji rodiče, a jistě i několik dalších lidí ve tvém okolí, tomu pev­ně věří :o)

41. Jaký je tvůj sportovní sen?

Míša: V tomto mi asi skromnost schází. Mým snem je zúčastnit se Olympijských her a jak jinak, než je vyhrát. Ale to je snem snad každého vrcholového sportovce, avšak splní se jen těm nejlepším. Samozřejmě – stupně vítězů na Mistrovství světa patří taktéž k mým snům.

ID: Je důležité mít nějaký sen. Čeká tě ještě spousty odříkání a my ti budeme držet palce, anebo v rámci možností pomáhat.

42. Co bys řekla... kam se řítí současný svět?

Míša: Netuším... ale pokud se budou lidé k sobě chovat tak, jak to vídám v televizi, a na me­zilidských vztazích se do budoucna nic nezmění, tak asi do záhuby?

ID: Ten otazník je na konci tvé věty, řekl bych, správně... protože vždy se může alespoň každý z nás na vlastní pěst přičinit o něco pozitivního, alespoň v rámci svých možností.

43. Máš ráda ticho?

Míša: Ano, mám. Už od dětství – jako miminko jsem prý neměla ráda štěrkotky a hračky, které vydávají zvuky. Od babičky jsem k druhým narozeninám dostala krásnou panenku, která po vyndání dudlíku z úst plakala a volala maminku. Taťka musel z panenky vyndat baterky, abych si mohla s radostí s panenkou hrát.

ID: Při letu vzduchem asi ticho moc nebude?... :o), ten svištící vítr – to je pěkných pár deci­belů i přes přilbu, není-liž pravda?

Míša: Svištící vítr nevnímám.

44. Tvoje špatná vlastnost?

Míša: Každý člověk má nejen dobré, ale i špatné vlastnosti. Ani já nejsem vyjímkou.

45. Tvoje přednost?

Míša: Cílevědomost a píle.

46. Co bys vzkázala všem lidem?

Míša: Ať jsou k sobě především hodnější, tolerantnější a hlavně ať zapomenou na závist.

47. Jseš patriot (máš vztah k rodným místům)?

Míša: Ano, jsem patriot. Přestože většinu života (od svých 2 let) bydlím v Porubě, mám po­cit, že patřím do Svinova. Ve Svinově mám své přátele, kamarádky. Nerada se loučím i s ob­lečením, botami, když naši vyměnili auto za lepší, chtěla jsem radši to staré.

ID: A staré skočky anebo skokanské boty bys taky neměnila?! :o)

Míša: Moje první boty a lyže, které jsem dostala, byly hrozně staré, roztrhané boty, vázání telemark, těžké lyže... takže jsem byla ráda, když mi dali o něco lepší. Vybírat si nemůžu a jsem spíš ráda za lyže nové – lehčí, měkčí, správné délky – jelikož rostu, lyže mám neustále krátké.

ED: Staré věci musíme vracet.

ID: Bylo by asi dobré poznamenat, Míšo, že okrajová část Poruby, kde v současnosti žiješ s rodiči, sousedí bezprostředně se Svinovem, ze Svinova do Poruby je to coby kamenem přes pole dohodil (doslova).

ED: Souhlasím.

48. Cítíš se už dnes na mamutí můstek s K vyšším než 185?

Míša: Zatím ne, protože mi ještě žádný trenér neumožnil skočit si větší můstek než K 95. Ale moc bych chtěla na velký můstek (K 120).

ID: Jednou se možná proletíš na mamutu jako Daniela Iraschko a dáš i těch 200 metrů... ani si nevzpomeneš, že jsi po něčem takovém coby čtrnáctiletá dívka toužila. Jako středoškoláci jsme s tvojí mámou jezdívali na chalupu k Vodičkům, splácali jsme můstek ze sněhu, na kterém jsme zdolávali nějakých 20 metrů v přeskáčích, na sjezdovkách a s hůlkami v rukou. Tohle ti připadne k smíchu, ovšem pokud se běžný lyžař podívá dolů z věže i jen K 90, tak se mu maličko zatočí hlava. Inu – vy skokané máte docela kuráž, Míšo.

Míša: Nevím, proč se všichni dívají pořád jen z věže dolů. Já se podívám, až si můstek něko­likrát skočím.

49. Jak snášíš fyzickou bolest (trénink)?

Míša: Bez problémů. Dokonce mě baví i tréninky, které jsou fyzicky více náročné. Možná pro­to, jelikož vím, že jen náročný trénink vede k lepším výsledkům.

ID: To je fajn. Patřím k fandům, kteří rádi sledují tenis. Moji černí koně jsou dlouhodobě Rafael Nadal a Dinara Safinová. Rafael Nadal je velice talentovaný hráč a od přírody silový typ. Vítězí nejen svým talentem, ale zřejmě především díky náročné kondiční přípravě. Dinara Safinová letos usedla na trůn okruhu WTA a pravda je taková, že teprve v posledním roce abnormálně zesílila. Je to patrné od pohledu na fyzické konstituci, která jí umožňuje porážet už i takové soupeřky se silovým pojetím hry, jakými je Serena Williamsová. Talent prostě není vše, bohužel. Předpokládám, že náročná kondiční příprava (výbušnost odrazu anebo psychic­ká odolnost) hraje klíčovou roli i pro skokany anebo skokanky na lyžích.

50. Uvedeš nám zcela závěrem své oblíbené motto (citát)?

Míša: Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno (ve vrcholovém sportu je to hodně potřeba). Tohle motto mi říkává mamka a té to vždy říkal můj děda.

ID: Uff... mám pocit jako z déja vu! Měl jsem v úmyslu tento, popravdě řečeno původem reli­giózní citát (jedná se o slova Ježíše Krista), umístit do pravidel v komunikačním fóru na tvých stránkách pro budoucí návštěvníky. Je to jedno z mých dvou stěžejních pravidel (ale samoz­řejmě nejen mých), to druhé pravidlo Friedricha Nietzscheho zní: Co tě nezabije, to tě posílí. I tahle slova mohou mít se sportovním úsilím hodně co dočinění. S ohledem na tvůj věk doce­la pozoruhodná filozofie.

Děkujeme vám, Míšo a Evo, za váš čas a za vaše povídání.

(24. května 2009, ID/ED)

  zpět nahoru  |  curriculum vitae  |  sportovní gymnázium  |  projekt CISO 
  ASO Dukla Frenštát pod Radhoštěm  |  interview  |  rodná místa 

Rodná místa – ostravský Svinov

Základní údaje

Svinov – dříve starobylá slezská obec, v roce 1936 povýšena na město, dnes jeden z městských obvodů Ostravy. Rozkládá se na ploše asi 12km 2 a v sou­časnosti čítá téměř 4 600 obyvatel. Původní osada byla založena v údolí Porubky, kde vznikala první hospodářská stavení. Postupem času se osada dále rozrůstala. K velkému nárůstu obyvatelstva došlo počátkem 80.let, kdy se přistěhovalo více než 1000 nových občanů. S rostoucím osídlením souvisel i roz­voj infrastruktury. K základní škole přibyla v roce 1992 i základní umělecká škola, v jejímž rámci byl vy­budován i hudební sál. V roce 2002 byl zkolaudován a slavnostně uveden do provozu areál nové tělocvič­ny. Velmi kvalitní služby dětem i dospělým poskytuje místní knihovna. Další významnou akcí byla přestavba svinovského nádraží a přednádražního prostoru. Historická nádražní budova byla doplněna moderní, architektonicky vyváženou prosklenou přístavbou. Díky svému dynamickému rozvoji se městský obvod Svinov stává stále významnější součástí Statutárního města Ostravy a roste i jeho význam v rámci celého Moravskoslezského kraje.

Památky

Městský obvod Svinov příliš neoplývá významnými historickými či architektonickými skvosty. Za zhlédnutí však stojí římskokatolický kostel Krista Krále, který byl vystavěn v letech 1928-1929 a 23.6.1929 posvěcen (téhož roku byla zřízena i samostatná duchovní správa), ale také ve strohém stylu stavěný (1934) stánek věřících přívrženců kalicha – Husův sbor. V kostele Krista Krále probíhají již po několik let předvánoční koncerty místního dětského a ženského pěveckého sboru.

Svoji hodnotu má i socha J. A. Komenského v nadživotní velikosti od sochaře A. Sapíka na jedné z budov základní školy, v níž je též mramorová deska věnovaná prvnímu řediteli svinov­ské měšťanské školy Janu Jandáskovi.

Poměrně málo osídlené osadě Dubí vévodí objekt lihovaru se svým typickým cimbuřím. Byl založen 1899 opavským továrníkem Vilémem Grauerem a v následujících letech postupně roz­šířen o lihočistírnu, palírnu, výrobu éteru a octanu amylnatého. Před 1. světovou válkou měl čilé obchodní styky se zahraničím (Uhry, Švýcarsko, Turecko). Postupem času však výroba klesala a ukončena byla roku 1996.

Za kulturní památku byla prohlášena kamenná sýpka, jeden z objektů bývalého zemědělského statku šlechtické rodiny Wilczků, jejichž erbovní znak je dodnes dochován.

K zajímavostem patří i historická budova svinovského nádraží...

... s její dodatečnou futuristickou přístavbou po současné rekonstrukci ze strany městského průčelí historické budovy (foto © Tomáš Kubica, www.entity.cz)

Historie

První písemná zmínka o vsi Svinov (Schönebrunne) je v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1265, v níž je připomínána jako klášterní ves cisterciánského kláštera ve Velehradě, který v 13. století získal rozsáhlé majetky na severní Moravě. Část Svinova byla v majetku velehradského kláštera až do husitských válek. Téměř do konce 19. století byla obec převáž­ně zemědělská s ustáleným vývojem lidnatosti.

Nárůst obyvatel a hospodářský rozvoj obce zaznamenáváme teprve po dokončení Severní dráhy Ferdinandovy na úseku Lipník – Bohumín vedené přes Svinov (1.května 1847). Svinov se stal železniční stanicí na důležité mezinárodní trati Vídeň – Krakov. Výstavbou železniční tratě Svinov – Opava v roce 1855 a připojením Vítkovické závodní dráhy v roce 1887 tak vznikl ze Svinova i důležitý dopravní uzel, na který navázala v roce 1907 ještě tramvajová doprava z Moravské Ostravy a místní dráha z Klimkovic v roce 1911 (elektrifikována v letech 1947-1948). Už v roce 1909 byla vydána koncese na stavbu železniční tratě Svinov – Kunčice, která byla však realizována až v roce 1964 výstavbou tzv. Polanecké spojky. Do Svinova se po dostavbě Severní dráhy Ferdinandovy začal stěhovat železniční personál a spolu s přibývjícím obyvatelstvem se začali vzmáhat i místní živnostníci, zakládaly se průmys­lové podniky.

Velký příliv obyvatelstva, a to i německého, nastal po založení válcovny trub Oskarem Hulschinskym z Berlína v roce 1892. Ta přešla v roce 1908 do majetku říšskoněmeckých průmyslníků Mannesmanů. Tato největší svinovská továrna vyráběla roury všech možných druhů a vyvážela je téměř do celé Evropy a Jižní Ameriky. Svinov se tak z ryze zemědělské obce postupně stal obcí zemědělsko-průmyslovou a tento charakter přetrvává až do součas­nosti.

V roce 1897 vznikla svinovská cihelna, 1891 parní mlýn a pekárna, v roce 1899 byl otevřen lihovar, z menších závodů jmenujme alespoň výrobu sifonových hlav, měděných drátů, strojní stolařství s pilou a strojní zámečnictví. V roce 1925 byl zahájen provoz radiostanice.

Z dějin Svinova zpracovaných útržkovitě několika místními kronikáři a historiky vyplývá, že ani Svinov nebyl ušetřen důsledků Mnichovské dohody. 9. října 1938 byl obsazen německým vojskem a připojen k Německu jako součást Sudetské župy. Spolu s německou armádou se tu usadilo i gestapo, Docházelo k postupné likvidaci české školy, podniky byly z větší části ovládány Němci, nebo do nich byli nasazeni němečtí komisaři. 30. dubna 1945 Svinov osvo­bodila Rudá armáda a dovršila osvobození Ostravy od nacistické okupace. Stalo se již tradicí, že 30. duben je slaven jako vzpomínkový den na padlé a umučené svinovské spoluobčany. Válka zanechala tak jako všude rozbořené domy, zničený majetek, který se však na rozdíl od utrpení a válečné tragédie mnoha rodin podařilo vcelku rychle obnovit.

Svinov se stal opět svobodným a samostatným v rámci ostravského okresu. Po volbách 1957 však svou samostatnost ztratil a byl začleněn jako jedna z částí do převážně sídlištního ob­vodu Poruba. Tento stav byl změněn až v roce 1990, kdy se z vůle občanů vyjádřených v komunálních volbách Svinov opět stal svébytným obvodem s vlastními příjmy a výdaji, o nichž rozhodují zastupitelé v samosprávných orgánech zastupující zájmy svinovských ob­čanů. Celých osmdesát let oddělilo volbu prvního novodobého starosty vzešlého z komunál­ních voleb 1990 od volby vůbec prvního starosty Svinova. Postupně byl vybudován úřad, kde může svinovský občan vyřídit veškeré své občanské záležitosti.

(Zdroj: www.svinov.ostrava.cz)

  zpět nahoru  |  curriculum vitae  |  sportovní gymnázium  |  projekt CISO 
  ASO Dukla Frenštát pod Radhoštěm  |  interview  |  rodná místa 

  fotogalerie  |  kariéra  |  kalendář  |  kontakt  |  fórum  |  NEWS